|
Ač její háv se během doby měnil, přece zůstal vnitřek nezměněn až do nedávných dob. Jak
kovárna, tak i mistři se v ní mnoho neměnili. Od roku 1679 až do r.1929 byla v rukou čtvrté
rodiny. R.1679 byl kovářským mistrem Daniel Svoboda, jehož dcera se provdala r.1687 za mistra
kovářského Vavřince Pokorného. Od Pokorných přešla kovárna 1747 na rodinu Vorlovu a dceru
Vorlovu vzal sobě za manželku Emanuel Lebeda.
V r.1929 si vystavěl Lebeda svou vlastní kovárnu a panská kovárna byla pronajata mistru
kovářskému Jírovi. Při komissionelním řízení ze dne 13.III. 1929 byla kovárna uznána za
způsobilou. V druhé části podlouhlého stavení bydlíval panský kovář, později zahradníci a
deputátníci ze dvora.
Některý kovář z rodiny Vorlovy zhotovil umělecky provedené náhrobní kříže, z nichž jeden jest
vsazen ve hřbitovní zeď, druhý pak v polích „u Struh". Při kovárně jest i strojnická dílna,
opatřená různými stroji.
|